Year: 2020
Type: article
Abstract: Starozákonní přikázání lásky k bližnímu (Lv 19,18) má nesporné výsadní postavení mezi ostatními přikázáními nejen v Ježíšově učení, ale i v Pavlových etických výzvách a také v Jakubově listě. Různé kontexty, v nichž se v jednotlivých novozákonních spisech nachází, svým specifickým způsobem akcentují jeho mimořádnou důležitost v životě raněkřesťanských společenství. Tato studie se věnuje interpretaci přikázání lásky k bližnímu v Jakubově listě (2,8), jehož specifické pojetí je zásadním způsobem podmíněno jak kontextovými souvislostmi, tak terminologií a frázemi, kterými je obklopeno a se kterými jsou spojeny různé interpretační těžkosti jazykového, sémantického a teologického charakteru. Láska k bližnímu je zde představena jako norma, která židokřesťanským adresátům listu poskytuje orientaci při rozhodování ohledně praktického uskutečňování jednotlivých požadavků Tóry v kontextu víry v Pána Ježíše Krista.
Source: Caritas et Veritas
Author: Július Pavelčík
Language: English
Subfield: Religious studies
Field: Arts and Humanities
Domain: Social Sciences
Open Access status: hybrid
OpenAlex ID: W3207647185