Year: 2019
Type: editorial
Abstract: Právě vychází první číslo jubilejního desátého ročníku časopisu Scientia in educatione.Číslo otevírá studie Jany Poupové, která se zaměřuje na historii vyučování dějin přírodních věd a částečně matematiky nejen u nás, ale i na Západě.Článek má ovšem i praktický přesah, neboť obsahuje popis osvědčených metod výuky dějin vědy (např.formou rozboru původních vědeckých textů či využívání životopisů slavných vědců), a shrnuje jejich výhody a nevýhody.Zvláštní pozornost autorka věnuje dvěma uceleným přístupům k historicky pojaté výuce biologie, a sice konstruktivistickému a instrumentálnímu.Jejich specifikem je, že žáci se učí biologii prostřednictvím její historie.V prvním čísle roku 2019 opět převažují empirické výzkumné studie, z nichž každá je zaměřena jiným způsobem.Čtyři z nich se týkají didaktik přírodních věd, jediná se zaměřuje na didaktiku matematiky.Její autorský tým vedený Jarmilou Robovou shrnuje své výsledky týkající se porozumění pojmu trojúhelník a obdélník u žáků na začátku 2. stupně základní školy.Prostřednictvím řešení zadaných úloh v testu a polostrukturovaných rozhovorů autoři např.zjistili, že zhruba polovina zkoumaných žáků uvažuje v souvislosti s těmito pojmy jen o jejich hranici, nikoliv o jejich vnitřku, v čemž jsou podporováni i učebnicemi.Toto jejich nedostatečné porozumění může ovšem v budoucnu zapříčinit problémy v dalších oblastech matematiky, včetně míry v geometrii.Hodnocením v přírodovědných předmětech se zabývá výzkum autorského kolektivu vedeného Renátou Orosovou.Problematika formativního hodnocení je vysoce aktuální, přičemž se často ukazuje, že učitelé na něj nejsou v praxi připraveni.Článek se zabývá aktuálním stavem využívání různých nástrojů hodnocení na Slovensku, lze však předpokládat, že ani výsledky v České republice by nebyly jiné.Pomocí dotazníku bylo, nepřekvapivě, zjištěno, že učitelé chemie na základní a střední škole dávají přednost nástrojům sumativního spíše než formativního hodnocení.Metodologie použitá ve výzkumu však neumožňuje získat vhled do příčin takového stavu, byť lze předpokládat, že jedním z nich je náročnost formativního hodnocení či malá obeznámenost učitelů s jejími technikami.Problematika hodnocení je v centru pozornosti i autorského kolektivu Lukáše Rokose, ovšem tentokrát z pohledu žáků základních škol a gymnázií a z pohledu přírodopisu a biologie.Představuje tedy zajímavý doplněk výzkumu slovenských autorů.Opět byla využita metoda dotazníku, která přinesla podobné výsledky.Ve výuce převládá sumativní hodnocení, ovšem žáci ho považují za vyhovující a upřednostňují ho.Příčinou však může být i fakt, že jen polovina žáků měla s formativním hodnocením osobní zkušenost.Autoři reflektují možné problémy, které může tento fakt způsobit, pokud by učitelé využívali badatelsky zaměřené aktivity.Sumativní hodnocení totiž nepostihuje všechny kroky badatelského cyklu.Martina Pražáková a Lenka Pavlasová ve svém výzkumu obrátily pozornost na žáky a jejich porozumění oblasti neživé přírody, které zjišťovaly pomocí asociačních technik.Specifikem článku je jeho zaměření na neformální vzdělávání prostřednictvím geovědních táborů (čímž je výzkum minimálně v České republice originální), jejichž účastníci byli podrobeni zkoumání.Autorky identifikovaly deficit v geovědních praktických znalostech žáků, proto konstatují, že formální vzdělávání z tohoto hlediska nepřipravuje žáky dostatečně.Článek obsahuje i doporučení, jakými technikami nejen v rámci těchto táborů tyto znalosti rozvíjet.Sabina Radvanová a její spoluautorky se zaměřily na koncipování a ověřování výuky biologie pomocí badatelského přístupu.Připravily čtyři aktivity, které ověřili
Source: Scientia in educatione
Author: Naďa Vondrová
Institution: Charles University
Language: English
Subfield: Education
Field: Social Sciences
Domain: Social Sciences
SDG: Quality education
Open Access status: diamond
OpenAlex ID: W4248162029